Anatomie a fyziologie

Pes je savec, šelma, šelma psovitá. Pes domácí (canis familiaris) se domestikoval z divokých psovitých šelem. Pes je nejstarším domácím zvířetem, pravěký člověk ho začal ochočovat a domestikovat již někdy v mladší době kamenné, tedy v době před 8.000 až 10.000 lety. Za prapředka psa se považuje pes bažinný. Člověk začal psa využívat k lovu, k hlídání stád, obydlí, k nošení břemen a k vojenským účelům. Postupem času se vyvinulo mnoho plemen, kdy každé z plemen má své povahové vlastnosti, které jsou člověkem využívány. Existují psi lovečtí, služební, společenští. Služební plemena můžeme dle využití dále rozdělit na psy strážní, obranné, pátrací, hlídací a na psy záchranáře.

Pes je svým původem smečkové zvíře, ve společnosti člověka považuje za smečku rodinu psovoda a snaží se v rodině (smečce) zařadit a najít si své místo. Zde může dojít k problému, když je pes hodně dominantní a některé členy smečky neuznává. Pak může dojít ke konfliktu.

Pes je šelma a mezi jeho nejdůležitější smysly patří zrak, sluch, čich, chuť a hmat. Pes má některé vlastnosti vrozené a některé získává postupně výchovou a výcvikem.

• 1. obranné reakce
  • ochrana teritoria
  • ochrana smečky a vůdce smečky
• 2. střežení
• 3. kořistnický pud
• 4. čich - vyhledávání kořisti po stopě, ale i v objektu

Pes má v mordě u trvalého chrupu celkem 42 zubů, v dolní čelisti 22 zubů a v horní čelisti 20 zubů. Zuby se dělí na řezáky - I (incisivy), špičáky - C (caniny), zuby třeňové - P (premoláry) a stoličky - M (moláry). Zubní vzorec psa je u trvalého chrupu v horní čelisti 3 1 4 2 , můžeme ho také zapsat 2M 4P 1C 3I 3I 1C 4P 2M, v dolní čelisti 3 1 4 3 - 3M 4P 1C 3I 3I 1C 4P 3M.

Mléčný chrup psa má 28 zubů. Ten se vyvíjí od třetího týdne života, kdy první vyrůstají řezáky v horní čelisti. Do věku jednoho měsíce mají štěňata všechny mléčné zuby. Mléčný chrup mění pes po dobu od 4. měsíce, trvalý chrup by měl pes mít do věku 12 měsíců plně vyvinutý. Zdravé zuby jsou silné, bílé, lesklé, bez vad, prasklin a skvrn. Zubní vzorec mléčného chrupu je 313 nebo také 3P 1C 3I 3I 1C 3P.

Středové řezáky se nazývají klíšťky, vedle nich jsou střeďáky a vedle nich krajáky, které sousedí se špičáky. Zub se skládá z kořenu, krčku a korunky. Hlavní hmotu zubu tvoří zubní dřeň - dentin. Na povrchu je zub pokryt tvrdou bílou sklovinou.

Horní a spodní čelist do sebe zapadají, semknutí zubů nazýváme skusem. Každé plemeno má i svůj charakteristický skus dle plemenného standardu. Nejčastěji se setkáme s nůžkovým skusem, kdy přiléhají řezáky dolní čelisti svým vnějším okrajem k vnitřnímu okraji řezáků horní čelisti. Špičáky dolní čelisti vystupují do štěrbiny mezi řezáky a špičáky horní čelisti, kdy takto vytváří tzv. zámek, zajišťující pevnost skusu a dobré uchopení. Dalším skusem je skus klešťový, kdy při sevření čelisti se horní řezáky opírají kolmo o řezáky spodní čelisti a připomínají činnost kleští. Můžeme se setkat i s vadami skusu, a to podkusem, kdy spodní čelist je kratší než horní čelist a s předkusem, kdy je spodní čelist delší než horní čelist. U většiny plemen je podkus i předkus považován za vadu. Při podkusu vzniká mezera mezi horními a spodními špičáky může dojít i k špatnému trhání, přijímání potravy a můžeme se setkat s problémy i při nacvičování obranných prací. Ve volné přírodě by pes s velkým podkusem nebyl schopen lovit zvěř a ani se nažrat, nemohl by trhat ulovenou potravu.

Podle obroušení řezáků lze odvodit i stáří zvířete. Psi se v průměru dožívají věku 10 až 12 let. Dalším znakem je šedivění okolo mordy, volnější hřbet, propadlejší břicho. Pes ve věku okolo 10 let ztrácí sluch, čich i zrak. Takový pes je již hůře využitelný k výcviku i ke službě.

Stavba těla psa je důležitá pro jeho pohyb, a tedy i pro pracovní upotřebitelnost. Důraz se dává na pevnost hřbetu, správné položení zádě a správné zaúhlení končetin. To vše je důležité pro vytrvalost a pohyb psa. Pro psa je nejpřirozenějším pohybem klus. Důležitým faktorem pro výcvik a práci psa je RTG vyšetření DKK (dysplazie kyčelního kloubu) , psi postižení tímto onemocněním nejsou schopni velké zátěže. V dnešní době se sleduje i vyšetření RTG DLK (dysplazie loketního kloubu). Pro psa je důležitý i správný postoj předních končetin. Rozlišujeme tři druhy postoje: pravidelný, sudovitý a zúžený.

Exteriér psa je dán plemenným standardem příslušného plemene, který je schválen FCI (federal canis internacionale). Standard každého plemene je tvořen exteriérem a povahovými vlastnostmi psa. Odchylky a vady od plemenného standardu jsou zaznamenávány a sledovány v chovu.

Anatomie je nauka o stavbě těla a fyziologie je nauka o funkcích organismu, obě tyto odvětví zahrnuje biologie, kdy tato je naukou o živém organismu. Práce se psem vyžaduje seznámit se alespoň se základními poznatky o stavbě organismu psa a se základními fyziologickými funkcemi a potřebami psa.

• epiteliální (kůže, sliznice)
• pojivovou (vazivo-šlachy, chrupavka, kost)
• tekutiny (krev, míza)
• svalové (sval)
• nervové (mozek, nervy)

Organismus psa má tyto soustavy orgánů: dýchací, zažívací, pohybovou, krevního oběhu, močovou, pohlavní, nervovou a smyslovou, vnitřní sekrece a kožní.

• příjem potravy
• dýchání
• vylučování
• rozmnožování
• pohyb

Pohybová soustava se skládá z kostry a svalstva. Kostra psa má 272 až 282 kostí, kostru tvoří lebka - dolní čelist, horní čelist, kosti nosní, čelní, temenní a týlní, páteř (skládá se z obratlů - 7 krčních, 13 hrudních, 7 bederních, 3 křížové a 18 - 22 ocasních , hrudní koš (13 párů žeber, 9 párů je napojeno na hrudní koš a 4 páry se napojují) , pánev, hrudní a pánevní končetiny. Kosti jsou spojeny klouby či pevně - švy.

Svalová soustava je tvořena svaly, které jsou zdrojem pohybu. Pes se pohybuje krokem, klusem a cvalem. Klus je pro psa nejúspornějším pohybem, dosahuje průměrné rychlosti 10 km/h. Cvalem pes vydrží běžet jen na krátkou vzdálenost.

Dýchací soustava se skládá z nosní dutiny, hrtanu, průdušnice a plící. Dýchacími orgány pes přijímá kyslík a vylučuje oxid uhličitý. Počet dechů u psa v klidu je 12 až 24 dechů za minutu. U menších plemen je dechová frekvence vyšší. Pes nemá v kůži potní žlázy. Pes se ochlazuje dýcháním, kdy při rychlém dýchání ochlazuje jazyk a tak i celý organismus. Pes dýchá i kůží. Potní žlázy má pes vyvinuté jen na polštářcích tlap.

Kůže je složena ze tří vrstev. Z pokožky - povrchová vrstva (epidermis), škáry a podkožního vaziva, které chrání psa před podchlazením. Kůže je pokryta srstí, která chrání před podchlazením i před přehřátím. Na podzim a na jaře psi línají - mění srst. V kůži jsou mazové žlázy, kdy maz promašťuje chlupy a povrch kůže, srsti dodává lesk a kůži pružnost. Srst se skládá z podsady a z krycí srsti, kdy krycí srst se skládá z pesíků, chlupů osinatých a hmatných chlupů, které najdeme na hlavě v okolí mordy, očí a na bradě.

Trávicí soustava se skládá z ústní dutiny s chrupem, hltanu, jícnu, žaludku, tenkého a tlustého střeva, jater a slinivky. Maso pes v žaludku tráví až 12 hodin. K vstřebávání živin dochází v tenkém střevě, ve dvanácterníku a v lačníku. Průchod potravy trávicí soustavou trvá 12 až 15 hodin.

Soustava krevního oběhu se skládá ze srdce, krevních cév - žíly, tepny, vlásečnice, krve, mízy a sleziny. Krev představuje 5 až 8 % z celkové hmotnosti psa, což u středně velkého psa představuje 2 až 2,5 litru krve. Krev je složena z červených krvinek (erythrocyty), bílých krvinek (leukocyty), destiček (trombocyty) a krevní plazmy. Pes v klidu má tepovou frekvenci 70 až 120 tepů za minutu, dle velikosti psa (menší psi mají vyšší tepovou frekvenci). Zdravý pes má tělesnou teplotu 37,5 až 39°C. Štěňata, mladí psi mají teplotu o trochu vyšší - 39,5°C.

Močová a pohlavní soustava se skládá z ledvin, močovodů, močového měchýře a močové roury. Středně velký pes vytvoří za den přibližně 1 až 2 litry moče. Pohlavní ústrojí psa se skládá z varlat, nadvarlat, předstojné žlázy - prostaty, chámovodů, pyje, pohlavní ústrojí feny se skládá z vaječníků, vejcovodů, dělohy, pochvy a vulvy. Varlata začínají sestupovat ve věku 4-5 týdnů, kdy zcela sestoupena v šourku by měla být ve věku 8-9 týdnů. Pokud varlata nesestoupí, hovoříme o kryptorchismu nebo o monorchismu. Feny hárají zpravidla dvakrát do roka. První hárání se u fen objevuje ve věku 6 až 9 měsíců. Hárání feny trvá přibližně 21 dnů, kdy fena bývá svolná k páření mezi 8. až 15. dnem hárání. Důležité je, aby majitel feny zachytil hned první den hárání feny. Pokud je fena hodně čistotná, nebo je-li ustájena volně, je zachycení prvního dne hárání obtížné. Březost trvá přibližně 59 až 65 dnů, kdy plody se vyvíjí v děložních rozích. Fena má mléčnou žlázu, ta je ve dvou lištách na břiše. Celkem má fena 8 až 10 struků.

Nervová soustava psa je složena z centrální soustavy - mozek (dělíme na část spánkovou, temenní, čelní, a čichovou - čichový kyj), mozeček, prodloužená mícha a páteřní mícha, z vegetativní soustavy, která reguluje podněty ve vnitřních orgánech a z periferní soustavy, která spojuje centrální nervovou soustavu (CNS) 12 páry mozkových nervů s periferními částmi těla (kůže, sval). Základní funkční jednotkou nervové soustavy je vzruch - impuls. Základem činnosti nervové soustavy je reflex. Mozek je ústředím vyšší nervové činnosti psa a je místem vzniku podmíněných reflexů. V mozku jsou uložena centra smyslových orgánů mimo chutě.

Smyslové orgány - smyslovými orgány jsou: zrak, sluch, čich, chuť, hmat. Zrak, čich a sluch jsou smysly distančními, protože přijímají vnější podněty i na vzdálenost od zdroje podnětu. Chuť a hmat jsou smyslové orgány, které přijímají podněty pouze při bezprostředním kontaktu, tyto smysly se proto nazývají kontaktními.

Zrak - oko psa je slabší než oko člověka. Oko psa nerozeznává barvy, vidí jen černobíle s odstíny šedé. Nepohyblivé věci pes vidí na vzdálenost 300 metrů, pohyblivé asi na vzdálenost 700 metrů. Pes vidí lépe než člověk za šera a při rozednívání. Za tmy vidí pes hůře jak člověk. Při práci se psem musíme brát rovněž v úvahu překážky přes které pes vzhledem ke své výšce nemůže vidět, ale psovod přes ně vidí (např. vysoká tráva v terénu). Pes má vyvinutu vysokou citlivost na pohybující se předměty. Pes postřehne i sebemenší pohyb rukou či očí, které člověk není schopen postřehnout.

Sluch - sluchový orgán se dělí na vnější, střední a vnitřní. Mimo sluchu má ucho i funkci rovnováhy, kdy ústrojí rovnováhy je uloženo ve vnitřním uchu. Pes dokáže každé ucho zaměřovat na jiný zvuk (stříhání ušima). Pes má lepší sluch než člověk. Člověk je schopen vnímat zvuk o kmitočtu 20 Hz - 20 kHz. Pes rozeznává zvuk o kmitočtu do 90 kHz. Slabý šelest pes zaznamená až na osmkrát větší vzdálenost než člověk. Pes nerozeznává povely podle smyslu slov, ale podle jemných zvukových rozdílů. Proto se při výcviku používají krátká, hlasitá slova, která se dobře vyslovují. Rovněž tak jména psů se volí tak, aby se dobře vyslovovala a byla zvučná.

Čich - čichový orgán psa je několikanásobně dokonalejší než čich člověka. Všeobecně platí, že plemena s delším čenichem mají lepší čichové schopnosti (lovecká plemena) než psi s krátkou čenichovou partií (společenská plemena). Čichový orgán je složený z lamelového systému jemných kostí a chrupavek pokrytých sliznicí, ve které jsou čichové buňky - čichová sliznice, které při podráždění zachycují pachy a dráždí čichové centrum v mozku, čímž dochází k čichovému vjemu. Zde mozek pachy diferencuje a vyhodnocuje. Čich je nejdokonalejším smyslem psa. Čichová sliznice psa je 20 až 30 krát větší než čichová sliznice člověka. Člověk má rozprostřeny čichové buňky v nosní sliznici přibližně na ploše 5 cm čtverečních. Čichová sliznice psa má silnou čichovou paměť.

Chuť - chuťovým orgánem je jazyk. Na jazyku jsou chuťové buňky - pohárky specializované na určité chutě. Nervovými vlákny dochází k přenosu informace do mozku, odkud je informace přenášena do zažívacího ústrojí. Pes rozeznává čtyři chutě - sladké, slané, hořké a kyselé.

Hmat - hmatem jsou vnímány podněty po celém těle psa, kdy jsou tyto podněty periferní nervovou soustavou přenášeny do CNS. Orgánem hmatu je kůže, ve které jsou hmatová tělíska, hmatové chlupy a volná nervová zakončení, jejichž prostřednictvím pes vnímá tlak, bolest, chlad a teplo.