Art z Mokropeské zahrady

Art se narodil 16.2.1991 v chovatelské stanici Z Mokropeské zahrady, majitelů manželů Vaníčkových. Jednalo se o první odchov této stanice. Jeho majitelkou jsem se stala však až v srpnu roku 1991, kdy jsem si tohoto pejska koupila téměř ve věku 6 měsíců. Byl to můj první vlastní pes a poprvé jsem se setkala se slovem kynologie a vyzkoušela na vlastní kůži, co to vlastně je.

Art pocházel ze staré české krve, která byla propojena s krví psů z DDR. Jeho otec Ben z PS byl účastník vrcholových akcí, měl složeny zkoušky ZVV3, IPO3, SchH3, ale i vrcholové záchranářské zkoušky, byl vícemistrem ZP ČR, Mistrem ZP Rakouska. Z otcovy linie bych dále jmenovala Treu v. Schäferstolz, který byl využíván především v chovatelské stanici Z Pohraniční stráže (PS). Treu vedl krev Arka v. Gräfental. Ben byl čistým produktem psů z odchovu chovatelské stanice z PS. Matka Arta - Nutty z Vrážské zahrady pocházela ze staré české krve. Chovatelem stanice Z Vrážské zahrady byl pan Přemysl Janeba. Nutty byla nekompromisní, tvrdá fena s velkým kořistnickým pudem. Měla složeny zkoušky ZVV3, IPO3, zúčastnila se Mistrovství ČR. Nutty byla zakladatelkou chovatelské stanice Z Mokropeské zahrady. Z jejich předků bych jmenovala následující: Chef z Vrážské zahrady - ZVV3, IPO2, vítěz třídy, Lars v. Eselstieg, Bojar v. Schotterhof, Pushkass v. Haus Himpel - SchH3, FH, Condor v. Marderpfahl - SchH3, DDR SGRN, Ziko z Akordu - ZVV3, ZPO, ÚP ČSSR, ÚM ČSSR, Ezop z Jedličkova chovu - ZVV3, ZPO, krajský vítěz, vítěz třídy, Carin z Malovanky - ZVV3, ZPS, ÚMM. Nutty odchovala i další úspěšné polobratry a polosestry, např. Cleu z Mokropeské zahrady - IPO3, SchH3, ZVV2, OP1, ÚM ČR, 0/0, která byla využita úspěšně v chovatelské stanici Z Mokropeské zahrady, Centora z Mokropeské zahrady - IPO3, SchH3, ÚMS, 5 KY 5/5,5, Fee z Mokropeské zahrady - ZVV1, IPO3.

Arta jsem hned na začátku přejmenovala na Bleka, protože byl téměř celočerný, měl jen pár odznaků mezi prsty a "pár světlých chlupů" na nadprstí. Postupem času jsme složili zkoušky ZVV2, IPO3, OP1, SchH1, BH. Blek byl tvrdý, razantní, sebevědomý. Měla jsem s ním problémy s pouštěním, a to mělo za následek několikeré neúspěšné absolvování zkoušky, které jsem nejednou obrečela. Jak vycítil, že na něj "nemůžu", tak už to bylo. Ještě dokud byly zákusy bez rány obuškem, tak i pustil. Jak dostal ránu, tak se mu rozsvítily oči zeleně, mozek se mu zatemněl a nepustil. Kolikrát jsme měli stopu i poslušnost přes 90 bodů a celou obranu super až do kontrolního výkonu. Nejednou jsem slyšela pěkná obrana, až na tu poslední "pouštěčku". Rozhodčí mi několikrát řekli, dostala byste na té obraně přes 90 bodů, škoda. Lituji jen, že v té době nebyl Tart a také, že i podle NZŘ museli psi pouštět na dálku. V té době to byl zrovna trend. Začínalo se cvičit podle německého zkušebního řádu SchH, všichni opouštěli NZŘ a věnovali se IPU, podle kterého se v té době konaly nejvyšší soutěže.

Bleka jsem uchovnila, měl 2. tř. 5 DXQ 2/N, ve třídě mladých hodnocen jako velmi dobrý, v dospívajících jako dobrý. Na bonitaci se nám kousání zrovna nepovedlo. Blek měl negativní RTG. Zúčastnila jsem se i svodu plemeníků v Kolíně. Když bylo Blekovi 8 let, dala jsem inzerát do časopisu NO s nabídkou na krytí a pár chovatelů se ozvalo. Blek se stal otcem pěti vrhů štěňat, kdy po něm bylo zapsáno 25 štěňat. Vrh F a G Květ Laryk, chovatelky Květy Kyralové z Přepych. Štěňata dostala jména Fron, Fiesta, Febio, Fram, Frona, Falco, Fany, Fatyma, Granada, Gard, Greisi, Gotar, Grif. Vrh J a L z Libochovického panství, chovatele Václava Hrdličky z Libochovic, kdy jména štěňat si pamatuji jen z vrhu L - Loty, Lara, Lusy, Larisa, Lery, Lars. Jména jsou však bez záruky. Ve vrhu J byla čtyři štěňata. Posledním vrhem byl vrh M Dombai, chovatele Václava Holuba z Úhonic, kdy se narodilo jedno štěně Monty. S několika psy se na našich stránkách můžete ještě setkat. Ze tří vrhů jsem si vzala štěně za krytí. Jsou to Fron, Granada a Loty (Týna). Z 25 štěňat bylo, dle dostupných informací, provedeno vyšetření RTG DKK u 10 štěňat. Jedenkrát vyhodnoceno jako 2/2, jednou 0/1, jednou 1/1, ostatní negativní 0/0.

V roce 1998 měl Blek úraz páteře, vypadl v rychlosti 80 km/h z auta, kdy se rozbil zámek na zadních dveřích mé stařičké Škody 100. Dál jsme cvičili, ale na žádné velké výkony už to nebylo. Poměrně často jsme jezdili po malých závodech dle ZVV2. Za celou sportovní "kariéru" jsme nasbírali asi 30 čtvrtých nepopulárních "bramborových" míst. Už jsme tím byli proslulí. Škoda, že v té době ještě nebyly zkušební řády kynologické jednoty, zkušební řád VPG, Tart a další. Složili bychom určitě zkoušek víc.

Blek uhynul 6.12.2002, ve svých téměř dvanácti letech. Byl to můj první pes a byl to skvělý pes, který mě strašně moc naučil a díky kterému jsem poznala, co je to slovo kynologie a jak krásný koníček to může být.