Úvod do kynologie

Kynologie je vědní obor, který zahrnuje informace o chování psů, domestikaci, socializaci a o všem, co se týká psů. K rozvoji tohoto oboru došlo především v 19. a 20. století. V dnešní době nenajdeme asi člověka, který by nepřišel do kontaktu se psem.

Dobré je se hned na začátku, když se rozhodnete pořídit si pejska, zkontaktovat se s kynologickým klubem, nejlepší by byl klub, který provádí kurz pro začínající psovody, taková psí mateřská školka. V kurzu pro psovody a psy je cílem seznámit účastníky se správnou metodikou výcviku, jak zacházet se psem, jak ho vychovávat a cvičit. Probírají se zde základy teorie výcviku psů, základní metody výcviku se zaměřením na cviky poslušnosti a rovněž základy výcviku psů v pachových a obranných pracích.

Také byste si měli pořídit nějakou literaturu a načerpat teoretické znalosti z oblasti fyziologie a anatomie psů, základy první pomoci a zdravovědy, péče o štěňata, ustájení, přepravy, péče a výživy psů. Dobré je si přečíst něco o etologii, řeči psů, teorii výcviku, reflexech, podnětech, útlumech, jak působí člověk - psovod na psa a něco o základních metodách a principech výcviku psů. To znamená teoreticky zvládnout základy metodiky výcviku poslušnosti, případně rozvíjení zloby a příprava psa na obranné práce, aktivizace a hlídání či střežení psa a informace o pachu a pachových stopách. Vše záleží na tom, co v budoucnu od svého psa očekáváte a jaké máte cíle. Dobře je před koupí psa rozmyslet si, zda psa s průkazem nebo bez průkazu původu, jaký je rozdíl a co to vše obnáší. S tím souvisí i zmínka o zkouškách pracovní upotřebitelnosti - zkušebních řádech, svodech, výstavách, bonitacích a chovnosti psů a fen, informace o chovu, krytí, odchovu štěňat. Pokusím se základní informace shrnout do několika stránek, takže takový "výtah" toho nejpodstatnějšího.

Důležitá informace: Obstarejte si telefonní čísla na nejbližší veterináře, útulky, obecní (městský) úřad, myslivecké sdružení atd. Například telefonní číslo na nemocnici Libuš (Praha 4) je 244 470 553, 244 470 704, telefonní záchranná služba pro psy (sanitka) - 603 417 335, 602 322 212, 271 770 318, 251 641 505.

Pes nerozumí našim slovům, nerozumí, co mu říkáme, nechápe význam slov. Musíme psa naučit, že na určitý povel chceme, aby vykonal určitou činnost. To je cílem výchovy a výcviku psů.

Uklízení výkalů po psech a slušné zacházení se psy je od psovodů - majitelů psů, předpokládám, považováno za samozřejmost.

• Karel Nový, KYNOLOGICKÁ PŘÍRUČKA, Naše vojsko
• Josef Hrušovský a kol. PES A JEHO VÝCVIK, Naše vojsko
• MVDr. Václav Naxera, PES A DOMÁCÍ LÉKAŘ, Canis
• Dr. Vilém Eis, PACHOVÉ PRÁCE SLUŽEBNÍCH PSŮ
• Miroslav Ryneš, PACHOVÉ PRÁCE PSŮ VE SPORTOVNÍ KYNOLOGII, Dona
• Josef Růžička, PES K OBRANĚ OSOB A OCHRANĚ MAJETKU, aneb Člověče, neboj se, máš-li psa!, Dona
• Doc. MVDr. Zdeněk Procházka, DrSc., CHOV PSŮ
• Vladimír Mikulica, POZNEJ SVÉHO PSA, Dialog

Před výcvikem musí být pes řádně vyvenčený a také rozcvičený, ve smyslu rozhýbaný. Stejně tak jako sportovec před výkonem. Pes by neměl být unavený např. po dlouhé procházce, po plavání, běhu u kola, vše jen přiměřeně. Pokud je pes unavený, nastává spánkový útlum a pes není schopen se učit. Pes by měl být hladový. V den, kdy cvičíme se psem, ho krmíme až po výcviku. Za prvé, když je pes hladový, tak můžeme využívat chuťově-dráždivé metody (za dobře provedený cvik dáváme pamlsek, pamlskem motivujeme psa k práci) a za druhé, při výcviku může dojít při nácviku překážek a obran k převrácení naplněného žaludku psa (tzv. torze). Každý psovod-majitel je odpovědný za škody způsobené jeho psem. Doporučuji sjednat si pojištění proti škodám způsobeným psem. Od věku 3 měsíců, má každý majitel psa povinnost přihlásit psa na obecním (městském) úřadu v místě trvalého bydliště a platit za něj řádně poplatky stanovené úřadem. Nesmíme zapomenout ani na řádné očkování. S tímto nám poradí náš veterinář. V zásadě bychom neměli chodit se štěnětem mezi ostatní psy, dokud není dokončena první revakcinace, což je přibližně mezí 9. až 12. týdnem. Pak by již mělo být štěně dostatečně imunní proti nemocem a můžeme brát štěně i mezi další psy, kteří by měli být také očkovaní. Styk štěněte s očkovanými psy je daleko menším rizikem než styk s neznámými, případně neočkovanými psy. Do věku jednoho roku se psem neprovádíme žádnou vysokou fyzickou zátěž, jako jsou vysoké překážky, běh u kola, chůze do schodů. To z důvodu vývinu dlouhých kostí a kloubů na končetinách. Běh u kola je pro psa vhodný, jak již bylo řečeno, přibližně od jednoho roku stáří zvířete, pokud jezdíme po lesních a polních cestách. Jízda po asfaltu či jiném tvrdém podkladu je absolutně nevhodná. Vhodný je výcvik v plavání. Musíme však dát pozor, aby se pes nedostal do proudu nebo ve vodě neprochladl. Důležité je myslet i na to, aby pes stačil po koupání zcela uschnout. Nestačí, když pes oschne jen na povrchu. Musí proschnout i podsada. Psa do vody nikdy nenutíme násilím. Vše jen dobrovolně a hrou. V přirozeném pohybu psovi nebráníme. Psa omezíme na pohybu po dobu nezbytně nutnou, například po krmení, kdy by měl být v klidu a trávit. Pro dobrý stav psa je důležité, aby byl pes dle svého typu i fyzicky správně zatěžován. Pes má být správně osvalen a svaly mají být dostatečně vyvinuté.

• štvaní zvěře, reakce na zvěř
• prohánění kol, motocyklů a aut
• válení se ve výkalech či v jiných zapáchajících předmětech
• agresivita na jiné psy - lidi
• požírání nalezené potravy, výkalů
• kousání výstroje, vodítek

Dalším důležitým bodem je bezpečnost práce se psy. Obranné práce se nacvičují na delším vodítku, kdy je pes zajištěný a s náhubkem (především v případě začátečníků). Obranné práce nacvičujeme pouze po zvládnutí základní poslušnosti, s poučeným a vyškoleným figurantem a pokud to lze, za přítomnosti další osoby - instruktora, trenéra. Náhubek by psovod měl psovi sejmout až tehdy, kdy mají všichni psi náhubky nasazeny a figurant vyzve psovoda, aby psovi náhubek sejmul. Nesaháme na cizí psy, nedovolujeme ani cizím lidem (ve smyslu lidí, které náhodně potkáme apod.) sahat na našeho psa. Platí obzvláště u štěňat. Nikdy nevíme, zda takový člověk, třeba i nechtěně z nevědomosti, našemu psovi neublíží a pes by měl pak špatnou zkušenost - zážitek. Na cvičišti se naopak snažíme psa na lidi a psy zvyknout, socializovat ho. Zde se tedy domluvíme s ostatními psovody a necháme psa, ať si lidi i psy může očuchat, případně si hrát či podřídit se při kontaktu s druhým starším psem. Na cvičišti je vhodné u štěňat provádět kontakt s dalšími lidmi tzv. vtiskávání. U mladého psa je potřeba provádět i socializaci, což znamená přivykat psa na rušné prostředí - vlakové nádraží, metro, cestování autem, MHD, vlakem, návyk na dav lidí, různé povrchy podlahových krytin. Mladým psům nedělá tento výcvik problém, problém nastává u straších, dospělých psů. Důležité je zvykat psa na ostatní psy, zde je potřeba, abychom měli zvládnuty základy řeči psa, co je to podřízený či dominantní postoj, kdy si chce pes hrát a kdy se chystá zaútočit. O tomto velmi podrobně hovoří knížka "Poznej svého psa" od Vladimíra Mikulici, kde se dozvíme i o domestikaci psa a o přirozeném chování psů a psovitých šelem - vlk, šakal, hyena. Nikdy neuvazujeme psa tak, že zůstane bez dozoru. Psa nám může někdo odvést, ukrást, otrávit. Dobré je svého psa nějakým způsobem označit. Psi s průkazem původu jsou tetovaní, a to buď v uchu nebo ve slabině. Důležité však je, aby tetování bylo čitelné. Jinak je nutné psa nechat za přítomnosti poradce chovu přetetovat. Dále je možné psy nechat čipovat. Problémem však je, že čtecí zařízení je hůře dostupné. Vhodné je psovi připevnit na obojek cedulku s telefonním číslem nebo tzv. nálezku s informacemi o kontaktu na majitele psa. S tím souvisí i útěky psů. Psi se podhrabou, přeskočí plot, rozkoušou pletivo atd. Pes je schopen běžet rychlostí 10 km/h. Podle toho musíme zaměřit i pátrání po psovi. Důležité je obvolat všechny útulky i v širším okolí, informovat obecní (městské) úřady, sdružení myslivců, Policii ČR a městskou (obecní policii), veterináře. Vhodné je seznámit se s mysliveckým zákonem. Téměř každé pole či les je v současné době honitbou, obhospodařovanou nějakým mysliveckým svazem. Zde by se pes neměl pohybovat volně, ale jen na vodítku (zákon již nestanoví, jak má být vodítko dlouhé). Lepší je se předem s myslivci či hospodářem svazu domluvit, že budete do honitby se psem chodit (např. na pachové stopy atd.). S myslivci je dobré raději vycházet. V zásadě myslivci respektují, když má pes žlutý reflexní obojek. Obojek by měl být pro myslivce informace, že pes je cvičený nebo ve výcviku. Pokud však pes štve zvěř, tak ho ani obojek před myslivci neochrání. Když si nejsme jisti, že pes kdykoliv přijde na naše přivolání, a to i tehdy, pokud má reakci na zvěř, vodíme psa raději na delším vodítku. Je to pro bezpečnost naši i našeho psa.

Možnosti výcviku: pastevecký, dostihy, sport, agility, canisterapie, záchranářský, pachové - obranné práce, lovecká upotřebitelnost, falyball … Sportovní výcvik psů se skládá z pachových prací, poslušnosti a obranných prací. V České republice je několik platných zkušebních řádů - IPO, SChH, NZŘ, KJ, dále i TART, který však není ČKS uznáván. Kynologii v České republice zastřešují dvě instituce - ČKS a ČMKU, které jsou sdružené ve Světové kynologické organizaci FCI.

S upotřebitelností pro psa a s vhodnou volbou výcviku, souvisí i správná volba plemene. Každé plemeno má své charakteristické povahové rysy, každé plemeno je chováno k určité upotřebitelnosti. Máme několik typů psů - pes lymfatický, hrubý, pevný, jemný a slabý. Dalším faktorem vhodnosti pro výcvik je temperament každého jedince (flegmatik, cholerik, sangvinik a melancholik).

• vodítko 1 až 1,5 metru, hladké
• řetízkový jednořadý (případně kožený) obojek
• dlouhé vodítko na obrany, nácvik přivolání a aportování (4 - 10 metrů)
• náhubek pevný
• náhubek látkový - kožený, na návštěvy u veterináře
• hřeben dle plemene
• česací rukavice
• hračky, aporty, míčky na šňůrce, pískací hračky
• úvazný řetízek
• vodítko silnější o délce cca 4 metry na nácvik obranných prací
• postroj na obranu, případně pachové práce
• stopovací vodítko o délce 10 - 12 metrů
• misky - kamenina, nerez, keramika, cestovní misky do auta, na kolo
• místo - pelíšek, košík, bouda, kotec, blok, stanoviště