Rady pro začátek

Po přinesení psa domů ho nechte očichat nové prostředí, pokud udělá loužičku, netrestejte ho bytím, štěně by to nepochopilo. Trestat psa má význam jen v momentu, kdy loužičku udělal. Doveďte ho k místu, kde k nehodě došlo, přidržte ho tam a rázně řekněte "fuj". Když se vyčůrá venku na procházce, pochvalte ho a dejte mu odměnu - pamlsek. Nikdy psa nebijte rukou ani ho neplácejte novinami, vyplatí se vám to při dalším výcviku, hlavně při výcviku obran. Když psa chcete potrestat, tak na něj zakřičte "fuj" nebo se na něj zlobte hlasem. Když provede něco hodně špatného, potrestejte ho tak, že ho chytíte za kůži a lehce škubněte. Takto jsou štěňata trestána i od matky a starších psů ve smečce. Při projevu nežádoucí činnosti, agresivity apod. je vhodné psa obrátit na záda a chvíli ho tak držet až se uklidní a podřídí.

• Elektrické kabely např. od televize, ke kterým se štěně může dostat. Štěně všechno kouše, a tak může dojít k úrazu el. proudem. Doporučuji dát kabely do husích krků apod.
• Bazény, rybníčky - štěně se může utopit, tyto je nejlepší zakrýt nebo oplotit nízkým plotem.
• Záhony - štěně i dospělý pes zahrabává potravu a záhon je k tomu jako stvořený. Dospělý pes se proběhne po úrodě jahod, okurek, většina psů rovněž ovoce a zeleninu ráda požírá. Mladí psi také rádi okusují mladé stromky na zahradě, takže je lepší je obalit pletivem.
• Jedovaté kytky v bytě, zamezte psovi v přístupu, třeba květináče obalte králičím pletivem. Štěňata ráda všechno koušou.
• Nábytek, perské koberce. Existují spreje proti okusování v bytě i venku a ze začátku to docela dobře funguje jako prevence. Před štěňaty uklízejte boty a pozor na boty návštěv.
• Dejte pozor na schody, díry, pro vás je zábradlí v pohodě, ale nepodběhne pes pod zábradlím a nespadne s podesty?

Pokud máte štěně - psa doma, prolezte celý byt po čtyřech. Zní to asi kuriózně, ale nebezpečných věcí, které jsou ve výšce štěněte si z vaší výšky nemusíte vůbec všimnout. Štěně je horší než dítě, to mi věřte.

První noc

Psovi doma vyčleňte jeho místo, kam ho budete vykazovat. Musí to být místo, kde má klid na spánek a klid na žrádlo. Mělo by to být buď kobereček nebo koš s vyříznutým vstupem, pelech, který by měl být vystlán dekou apod. Nezapomeňte, že štěně je první noc bez matky, bez sourozenců a navíc v novém cizím prostředí, s cizími lidmi. Doporučuji dát psovi nějakou hračku a pro první dvě až tři noci štěně před spaním naposledy nakrmit a vyvenčit, uložit do krabice s dekou a krabici nebo koš si dát k posteli. Když je štěně hodné, nechat ho, pokud začne naříkat, hlavně NEROZSVĚCUJTE, jinak se štěně probudí úplně. Nejlepší je do krabice dát ruku, štěně uklidnit, pohladit, za chvíli znovu usne. K jeho uklidnění někdy pomáhá tikající budík zabalený v dece. Není dobré štěně zavírat na noc do koupelny nebo kuchyně, prostě tam, kde toho nejméně poškodí a když zde udělá loužičku, dobře se to uklízí. Každé štěně však reaguje jinak, některému nevadí, že je samo. Štěně začne být většinou neklidné, naříká, když má potřebu se vyvenčit. Počítejte s tím, že štěně je jak malé dítě a v noci budete muset pejska 2x - 3x jít venčit. Také nezapomeňte dát pejskovi misku s vodou tak, aby se k ní kdykoliv dostal.

Psovi dejte na obojek kovovou destičku s adresou a vaším telefonem nebo telefonem blízké osoby, neuvádějte jméno psa.

Jméno

Se štěnětem nechoďte na procházky na místa, kde je velká koncentrace psů, dokud nemá ukončen základní vakcinační program. I když je pes již jednou naočkován, přesto se může nakazit. Na cvičiště je vhodné začít docházet se psem od věku 3 měsíců. Pes již musí být zvyklý na obojek, vodítko, musí dobře reagovat na své jméno. Jména byste měli vybírat tak, aby nebyla moc dlouhá, aby se dobře vyslovovala, neměla by to být jména lidské, měla by to být jména obsahující sykavky, aby byla zvučná, neměla by být delší než dvě maximálně tři slabiky. Psovi můžete dát jméno jaké sami chcete, ale v průkazu původu bude vždy uvedeno jméno, které dostalo od chovatele. Je tedy vhodnější psa oslovovat jménem, které má zapsané v průkazu původu a v očkovacím průkazu - pasu.

Literatura

• Hrušovský, J. a kol.: Pes a jeho výcvik. Praha, Naše vojsko, 1990
• Koller, J.: Kynologická příručka. Praha, 1959, 1979
• Procházka, Z.: Chov psů. Praha, SZN, 1989
• Naxera, V.: Pes a domácí lékař. CANIS 1991

Veterinář

V nejbližší době po převzetí štěněte si zjistěte nejdostupnějšího veterinárního lékaře nebo se zeptejte chovatelů z vašeho okolí, koho by doporučili, sežeňte si na veterináře telefonní číslo, navštivte ho nebo si telefonicky dohodněte návštěvu - přeočkování. Doporučuji si sehnat alespoň jedno další telefonní číslo na veterináře, kdyby váš lékař nebyl k zastižení. Z vlastní zkušenosti musím říci, že není nic horšího, než když vám náhle onemocní pes nebo se stane úraz a vy nemůžete žádného veterináře sehnat. Někdy na tom závisí i život psa. Dále vám doporučuji zjistit si předem non-stop veterinární službu, většinou jsou to veterinární nemocnice a některé veterinární polikliniky ve větších městech. Nenechávejte nic na poslední chvíli. Je dobré si doma vytvořit i domácí lékárničku pro psa (obsah lékárny je uveden v knize Pes a domácí lékař nebo v každé podobné knížce), do lékárny můžete dávat i kosmetické přípravky pro psa.

Přihlášení psa

Ve věku 3 měsíců nezapomeňte psa přihlásit na OÚ, kde dostanete evidenční známku. Přihlášení psa je povinné, poplatek ze psů je v současné době od 100,- do 500,- Kč v menších obcích a od 500,- do 2.000,- Kč ve větších městech a v centru Prahy. V Praze máte dále povinnost psa přihlásit do evidence psů - registru vedeného Magistrátem hlavního města Prahy. S přihlášením by vám měli poradit na místním či obecním úřadě. Pokud máte psa "čipovaného", některá města či obce dávají slevu z poplatku ze psů. Informujte se na tuto možnost.

Očkování

Nejpozději ve věku 6 měsíců je nutné naočkovat psa proti vzteklině, což je rovněž zákonem dané, pes musí být každý rok přeočkován. Doporučuji vám přeočkovávat celý komplex, ochráníte tak svého psa. Informace, že starého psa už není potřeba očkovat, je špatná, naopak, starý pes je daleko ohroženější. Rovněž doporučuji psa nechat očkovat proti borelióze a tetanu. Tetanus především pokud se ve vašem okolí nebo v místech, kam chodíte na procházky, pohybují koně, kteří jsou jeho nositeli. Stačí rozříznutá tlapka, která šlápne do kobylince a může být velký problém.

Krmení

Psovi nedávejte kravské mléko, pes není schopen strávit laktózu, a proto má po kravském mléku průjem.

• sušená krmiva
  • výhody: rychlá příprava, nepotřebujete mrazák na maso, nemusíte vařit, vhodné pro dovolené, vyvážené krmivo obohacené potřebnými vitamíny
  • nevýhody: dostatečný přísun pitné vody, což je v době mrazů venku obtížné, relativně vyšší cena
• vařená strava
  • nevýhody: musíte kupovat maso nebo konzervy, maso po koupi musíte zpracovat, zamrazit, příkrm musíte rovněž uskladnit, zelenina, vitamíny, v létě problém s uskladněním masa, krmná dávka se musí vařit každý den, jinak se zkazí

Na sušených krmivech kvalitních výrobců musí být uvedeno přesné složení a nutriční hodnoty. Kupujte pouze krmiva, která tyto údaje mají uvedené. Nekupujte krmiva, která obsahují sůl a sójovou mouku nebo sójové produkty. Obsah proteinů by měl být minimálně 20%, obsah tuků minimálně 7%, vláknina 2%, popel okolo 8%, vápník okolo 1,5%, fosfor okolo 1%, sodík okolo 0,3%. Dále musí krmivo obsahovat vitamín A, vitamíny skupiny B, vitamín D, vitamín C a další minerální a stopové prvky. Vhodné jsou především granule pro štěňata velkých plemen. Lepší značky krmiv mají celou škálu krmiv od štěňat přes juniory, psy v zátěži, psy bez zátěže, staré či obézní psy, psy služební či březí a kojící feny. Krmivo se ještě dělí podle velikosti plemene - pro malé, střední, velké či obří plemeno. Více informací o krmivech naleznete na internetových stránkách.

Sušená krmivo se většinou před podáním psům zalije vodou o teplotě cca 60°C, nechá nabobtnat a vychladnout tak, aby bylo vlažné. Krmivo se může podávat i sušené, ale pes musí mít dostatečný přísun vody. V chladném období se krmí zásadně teplým krmivem, a to i z důvodu, že psům pitná voda zamrzá a ti se pak dehydrují. Pes musí mít stále přístupnou misku s čistou vodou, kterou je nutné každý den měnit. Mísa s krmením se dá psovi na 15 minut, pokud krmnou dávku nesežere, mísa se i s krmivem odebere, jinak se pes naučí se s krmením loudat, nedojídá celou krmnou dávku a ta se pak kazí. Pokud se rozhodnete pro jeden druh krmení, u dospělých psů (od věku jednoho roku) není vhodné střídat sušené krmivo s vařenou stravou. Psům to způsobuje zažívací problémy.

Do věku 3 měsíců je potřeba rozdělit krmnou dávku na tři - čtyři krmení. Poslední krmení by mělo proběhnout do 22. hodiny. Nezapomeňte, že po každém příjmu je nutný i výdej. Od 3 do 6 měsíců rozdělte dávku na dvě - tři krmení, od 6 měsíců do jednoho roku rozdělte dávku na jedno - dvě krmení. Od jednoho roku stačí psa krmit jednou denně. Krmení by mělo proběhnout vždy až po výcviku nebo po zátěži, nejvhodnější doba pro krmení dospělých psů je od 18 do 22 hodin.

Pro krmení je nejvhodnější hliníková nebo nerezová miska, prodávají se i misky kameninové nebo keramické. Umělohmotné misky nejsou vhodné, zvláště pokud je pes ustájen venku, protože misky mnoho nevydrží. Nezapomeňte, že v zimě voda zamrzá a keramika a umělá hmota mráz nevydrží.

Do věku šesti měsíců skládejte krmnou dávku psa z těchto surovin: hovězí maso, drůbeží maso, vnitřnosti - srdce, žaludky, vemeno, ledviny, drůbeží žaludky, srdce, játra; příkrmy - rýže, těstoviny, rohlíky, piškoty, tvaroh. Dále mrkev, ostatní zelenina přiměřeně, vejce, sýry. K vařenému krmivu musíte přidávat komplexní vitamínovou směs, která je k dostání v lékárnách či zverimexech - chovatelských potřebách. Mladým psům můžete přidávat do krmiva výrobek Gelacan, který napomáhá dobrému vývoji kostí, kloubů a chrupavek. O použití tohoto přípravku se poraďte s veterinárním lékařem.

Pokud se rozhodnete krmit sušeným krmivem, zvolte krmivo pro štěňata a mladé psy velkých plemen. Z vlastní zkušenosti doporučuji tyto značky, které jsou kvalitní i cenově dostupné: ACANA, BEWI DOG, BENTO, HAPPY DOG, ANCA, BOSCH, EUKANUBA, NUTRAM, K9, PURINA, SCHURGEIN, ROYAL CANINE a mnoho dalších. Přes internet se dají zjistit velkosklady a téměř každý distributor svým zákazníkům krmení i přiveze. Pro chovatele existují chovatelská balení za chovatelské ceny. Kontakty a adresy prodejců těchto krmiv najdete také v časopise Pes, přítel člověka nebo u chovatelů. Většina cvičáků odebírá krmiva ve větším množství, zde je tedy krmivo levnější než v obchodě s chovatelskými potřebami a to až o 50%. Na cvičáku dostanete rovněž rady ohledně výcvikových pomůcek, jaké a kde koupit. V kvalitních klubech si můžete pomůcky ihned zakoupit. Dobré výrobky má firma Gappay, dále třeba chovatelské potřeby na www.baron.cz.

Když si spočítáte náklady na nákup, uskladnění, mražení, vaření a vitamíny při vařené stravě, tak sušené krmivo vyjde levněji, v průměru na 40 - 60,- Kč za 1 kg, což jsou v průměru dvě krmné dávky. Pokud sušeného krmiva trochu uberete, můžete k němu přidat i maso. Nebo naopak k sušenému krmivu přidat příkrm - těstoviny, rýži. Výhody sušeného krmiva jsou především ve vyváženosti krmiv, kdy i při sebevětší snaze nejste schopni doma vše připravit tak, aby to bylo pro vašeho pejska nejlepší.

Do věku 6 měsíců je vhodnější maso vařit, starším psům je možné dávat syrové maso, ale mělo by být zmražené po dobu minimálně 14 dnů při teplotě minimálně -18° C. Masem se přenáší nemoci a také tasemnice. Názor, že po syrovém mase je pes ostřejší, je mylný a nesprávný. Na druhou stranu se vařením masa ztrácejí vitamíny. Zeleninu v příkrmu nevařte, dávejte ji syrovou, pouze očištěnou, nakrájenou nebo nastrouhanou. Ale i zelenina z polévkového vývaru, který budete mít k obědu, můžete psovi dát.

Výcvik a krmení

Před zátěží, výcvikem apod. psa nekrmte. Po nakrmení má být minimálně 1 - 2 hodiny v klidu. U německého ovčáka se někdy stává, že po nažrání a následné aktivitě dojde k přetočení (torzi, dilataci) žaludku. Ten je plný potravy, třeba vyskočením psa na boudu se přetočí, začne se plnit plynem a nastává šok zvířete. Pokud při torzi není psovi poskytnuta okamžitá veterinární pomoc, může pes uhynout, někdy i přes včasný operační zákrok. Rovněž psa nekrmte před dlouhými cestami.

Co pes nesmí

Pro psa je absolutně nevhodné lidské jídlo, ale zbytky z domácnosti jako ořezy z masa, suchý rohlík, vylízat kelímek od tvarohu či zbytek vajíčka dostat může. Nikdy však psovi nedávejte příliš ostrá nebo kořeněná jídla, pokrmy plesnivé nebo zkažené. Vám by to taky nechutnalo. Pes má rád i kosti, štěňatům však dávejte pouze velké kosti na hraní. Můžete též koupit sušené uši a šlachy, ušetříte si okousaný nábytek a stromky na zahradě. Kosti neslouží jako krmivo, ale spíše jako hračka nebo prostředek k zabránění tvorby zubního kamene. Psům nikdy nedávejte třepivé - štěpivé kosti jako jsou stehenní kosti drůbeže, králíka apod. Nikdy psům nedávejte velké množství kostí, mají po nich zácpu. Pes není moc schopen konzumovat vepřové maso pro velký obsah tuku, proto ho psovi nedávejte. Pozor na zabijačkové hody, oslavy a párty, kdy je mnoho zbytků a kostí. Každý, kdo vidí psa, chce mu dát něco dobrého, proto psa raději zavřete a všem řekněte, že psa živíte dostatečně. Ušetříte si tak možnou návštěvu veterinárního lékaře a nebo nechtěné zranění účastníka oslavy. Po konzumaci alkoholu je každý hrdina a chce si dokazovat, jak vašeho psa zvládne a vycvičí za 5 minut. Nikdy nedávejte psovi nic od stolu, kde jíte, naučíte ho tak loudit. Psa od stolu vykažte na jeho místo, pokud mu chcete něco dát, dejte mu to pak do misky. Psovi nedávejte cukr ani sladké. Lepší odměnou je kousek sýra, maso, salám, pamlsky pro psy, vhodné jsou i dětské piškoty. Čokoláda ve velkém množství je pro psa dokonce jedovatá! Slezina, játra, plíce a ovesné vločky jsou lehce projímavé. Rýže a drůbeží maso s mrkví je dietní stravou, dietní jsou i tvaroh a piškoty.

Ustájení

• na bloku - ocelové lano zavěšené mezi dvěma body, na laně je řetěz s karabinou a pes může běhat po celé délce ocelového lana, na jednom konci lana má zateplenou boudu
• na pevném stanovišti - zateplená bouda a od ní lano, na kterém je uvázán pes (lana a provazy mají psi tendenci překusovat, lepší je ocelové lanko.)
• v kotci - nejvhodnější. Kotec by měl mít minimálně plochu 5 m². Na závětrné straně by měla být zateplená bouda. Tu by měl mít i pes, který je volně na zahradě.

Pokud je dospělý pes držen v bytě, je nutné ho venčit minimálně pětkrát denně, štěně samozřejmě častěji. I když je pes na zahradě na volno, je potřeba ho chodit venčit.

Další péče

Srst štěněte stačí vyčesávat jemným kartáčem. Pro dospělé psy jsou určeny ocelové hřebeny - u těchto se neohýbají zuby. Oči je nejlépe čistit navlhčeným kouskem ubrousku. Uši se čistí kouskem vaty, který se namotá na prst, vata se navlhčí trochou dětského oleje a ucho se opatrně vytře. Čistění uší provádějte u psa až od věku 7 měsíců, kdy ucho již bez problémů stojí a nemůže dojít k poškození chrupavky. Ve věku 4 až 5 měsíců štěňata mění zuby, je dobré jim dát něco na kousání. V opačném případě si najdou něco jiného - botu, nohu židle nebo ovocný strom. V tomto období dochází také k povolení ušních boltců, které se po výměně zubů opět postaví.

Odčervení

Psi mívají často parazity, a to vnitřní - škrkavky a tasemnice a vnější - blechy, klíšťata a další cizopasníky. Vnitřní paraziti se odstraňují pomocí tablet či pasty. Doporučuji tablety DRONTAL, které psy odčerví a jsou dobře snášeny. Z dalších značek jsou to pasty Banminth a Vitaminthe, tablety Cestal, Pratel, Fenbion, Pranizon, Polyverkan. Jedna tableta je většinou na 10 kg živé váhy psa. Poradí vám veterinář či v lékárně. Psa nejlépe zvážíte tak, že si s ním stoupnete na váhu, pak se zvážíte bez psa a odečtením obou hodnot získáte hmotnost psa. Vnějším cizopasníkům se předchází nejčastěji použitím speciálních obojků nebo pomocí sprejů jako je Difusil V, jehož aplikace se musí po každém namočení psa nebo po uplynutí tří až pěti dnů od aplikace opakovat. Vnější cizopasníci se nejlépe odstraňují pipetami tzv. spoty. Vyzkoušené mám od firem Ex-spot, Frontlain, Stronghold, Bolfo, ale existuje mnoho dalších. Způsobů odčervení a ochrany proti vnějším parazitům je mnoho, poraďte se se svým veterinárním lékařem.

Koupání

Štěňata do věku 1 roku se vůbec nekoupou. V případě nutnosti se pes koupe ve vlažné vodě a myje se buď dětským šampónem nebo šampónem pro psy. Koupání s použitím šampónu však nedoporučuji, psovi se odmašťuje kůže a to co nám voní, jemu smrdí a při nejbližší příležitosti se vyválí v něčem hodně nevoňavém, aby přebil vůni šampónu. Lepší je psa vyčesat a vlhkým hadrem vytřít, v létě ho nechat vykoupat v rybníce nebo nádrži. Nezapomeňte, že pes musí úplně vyschnout, jinak nastydne nebo se můžou vytvořit zapařeniny a ekzémy kůže. Nejlépe pes vyschne při pohybu na sluníčku.

Hárání

Při hárání, které poprvé probíhá ve věku okolo 7. - 11. měsíce věku, musíte dát na fenu pozor, aby nedošlo k nechtěnému nakrytí psem. Do věku dvou let by fena neměla být připouštěna, protože není ukončen její vývoj. Dospělosti německý ovčák dosahuje až ve dvou letech. Nežádoucímu krytí se dá zabránit několika způsoby. Fena musí být v době nepřítomnosti zavřená, znám feny i psy, kteří se prohrabali pod zdí s půlmetrovými základy, kteří rozkousali pletivo, ale přelezli i třímetrový plot. Pozor, psi jsou strašně vynalézaví, a to jak psi tak i hárající feny. Na procházkách musí být fena vždy na vodítku, v této době mají sklony k útěkům. Další možností jsou tzv. kalhotky, které se dávají hlavně fenám chovaným v bytě, aby neznečišťovaly koberce a podlahy. Další možnost je speciální sprej, který přehluší vůni háraní a psi fenu necítí. Sprej ale rychle vyprchá.

Hárání trvá v průměru 20 dnů. Fena bývá zpravidla schopná zabřeznutí od 9. do 16. dne probíhajícího hárání. Hárání začíná nejprve zduřením vulvy, dále bezbarvým výtokem, pak krvavým výtokem, pak začne být výtok opětovně bezbarvý a to jsou ty pravé dny ke krytí. Když fena není krytá, nezabřezne a hárání je během 5 - 6 dnů ukončeno.

Někdy se stane, že fena, i když nebyla krytá, začne více žrát, chová se jako by byla nakrytá a dva měsíce po hárání se jí začne nalévat vemeno, začne si dělat porodní místo, vytrhává si chlupy a nosí si sem následně hračky místo štěňat. Tomuto celému se říká falešná březost, která po několika dnech sama ustoupí. Problém je pouze s vemenem, které je nalité mlékem a může dojít k zánětu. Doporučuje se dávat studené obklady na vemeno a dostatek pohybu. Pokud se do takovéto situace dostanete, raději se poraďte s veterinářem. K falešné březosti dochází ojediněle, není to žádná nemoc ani genetická vada, ale některé feny jsou k ní náchylnější.

Přeprava psů

Psi většinou snášejí převoz autem dobře, nejvhodnější je psa vozit v kufru u vozidel pětidvéřových, kde se oddělí nákladní prostor od prostoru pro cestující kovovou nebo gumovou mříží. Kovová je lepší, pes jí nerozkouše. Nebo se pes přepravuje na zadním sedadle, kam se dá deka, kvůli nečistotě a chlupům, tzv. lůžko. Nedoporučuji psa vozit samotného bez dozoru spolujezdce vedle řidiče na zemi pod sedadlem spolujezdce. Při dnešní úpravě dopravních předpisů musí být pes zajištěný. Nejvhodnější je přepravní bedna, tzv. kenelka - plastová bedýnky s dvířky, přepravka může být i drátěná. Oddělení prostoru pro převoz psa se dá zajistit látkovou, gumovou či drátěnou mříží. Existují i bezpečnostní pásy pro psy. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že přeprava nezabezpečeného psa je velmi nebezpečné. Jak a co psa naučíte, tak se bude chovat. Nežádoucí chování psa hned psovi zakažte. Štěně na jízdu přivykejte pozvolně, může se stát, že ze začátku bude zvracet. Před jízdou můžete dát psovi Kinedryl, většinou to pomůže. Zvracení psů odezní většinou do věku půl roku.

Při přepravě autobusem musí mít pes obojek, musí být na krátkém vodítku a musí mít náhubek. Pokud budete přepravovat psa do věku 6 měsíců MHD, ČD nebo ČSAD, tak psa přepravujte v tašce, lépe v přepravní bedně pro zvířata, která je k zakoupení v každém zverimexu apod. Za psa přepravovaného na volno musíte zaplatit přepravné.

Zdravotní problémy

Někdy se stane, že pes jezdí zadkem po zemi tzv. sáňkuje, je to většinou způsobeno přeplněním análních žláz, které jsou okolo konečníku. Buď sami nebo veterinární lékař váčky - žlázy vymáčkne a vše je zase v pořádku, zákrok trvá několik vteřin. Pozor, tekutina velmi zapáchá.

Prvním příznakem, že není se psem něco v pořádku, je průjem, suchý teplý čenich, zvracení, teplota nad 40° C, únava, malátnost, ospalost, pes prostě není ve své kůži. Podle příznaků zvažte okamžitou návštěvu veterináře nebo podejte dietní stravu a den vyčkejte. Někdy může dojít k zácpě, obzvláště po překrmení kostmi. V tomto případě je vhodné psovi uvařit ovesné vločky nebo podat slezinu. Normální teplota psa je 38 - 39°C, teplota se měří zasunutím teploměru do konečníku, teploměr je lepší namazat vazelínou.

Jak v zimě?

Německý ovčák může být ustájen venku celoročně a to až do teploty -15°C. Musí mít však možnost zalézt si do zateplené boudy, kterou si sám svým dechem zadýchá a vyhřeje. V zimním období, obzvláště pak ve dnech, kdy teplota je nižší jak -5°C, má pes dostávat výhradně teplou stravu a pitná voda se mu podává vlažná. Voda se musí stále kontrolovat z důvodu zamrzání. Pokud je sníh a pes má žízeň, tak tento požírá. Je to přirozený jev, ale psa v tom nepodporujte, požírání sněhu má za následek průjmy. Psa, který je celoročně venku, nedávejte na noc do bytu do tepla. Pes si postupně na zimu zvykne, a pokud ho vezmete dovnitř, aby se ohřál, je mu vedro. Pak se může stát, že začne pouštět srst, domnívá se, že zima už končí. Pokud chcete, aby se pes ohřál, tak ho vezměte domů maximálně na půl hodiny. Uvidíte, že pes sám bude chtít jít ven, protože mu bude doma vedro.